Day 4 - Héraklés na VZP

4. dubna 2018 v 22:54 | Radek J. Kašpar
Včera jsem nespal a ani dnes nespočinu.
Ale já spočinul, prochrápal jsem celé odpoledne. Vytuhnul jsem a nevěděl o světě kolem. Ještěže jsem si vzal z domu tu úžasnou mazlící deku - kdybych měl spát pod tou kolejní peřinou, tak bych možná uvažovat o zchlazení v sauně. Připadám si jako továrna na pot, hrůza. A když si to tak vezmete - všichni jsme vlastně jen továrny na hovna. Ať už z nás lezou vrchem nebo spodem. ;)

Tématem týdne na blog.cz je "Krok do neznáma". Já dnes jeden takový učinil, když jsem vstoupil do budovy VZP v Brně kousek od nádraží. V první patře jsem nejdříve dost nedůveřivě očumoval mašinku, která plive papírky s pořadovými čísly. Po rozumném uvážení své situace a toho, s čím tam vlastně jdu, jsem zmáčkl tlačítko zdravotní péče a mašinka na mě vyplázla číslo 390. Při pohledu na elektronickou tabuli, kde figurovala čísla kolem třistačtyřicítky, jsem málem zkolaboval. Po pár minutách jsem se ale samovolně vzkřísil, jelikož to tam odsejpalo jak u pásu. Asi za dvacet minut jsem byl na řadě a u přepážky jsem nestrávil ani dvě minuty. Musím říct, že na to, že jsem si zprvu připadal jako Héraklés odklízející Augiášův chlív plný administrativního hnoje v rozhlasové komedii Friedricha Dürrenmatta (doporučuju, v originále Herkules und der Stall des Augias), tak jsem byl příjemně překvapen. VZP, palec hore. Protože pokud si ho někdy zlomím, tak mi to zaplatíte. ^^ <3

Miluju přednášky Antické mytologie. Je to takový krásný relax, kdy poslouchám pohádky, který jsou propletený rodinama hrdinů a bohů a všechno tam se vším souvisí a někdy nesouvisí vůbec nic s ničím... Jako život sám. A pak se objeví nějaký racionalistický exegeta a všecko vám to osvětlí, jelikož mýty jsou jen povídačky a že místo beránka se zlatým rounem přenesl Frixa a Hellé přes moře chlap se člunem, kterej vezl poklady a obraz se zlatým rámem. A že Héraklés nebojoval s příšerama, ale s lidma, který měli takový přívlastky a lidi si to pak jen přikrášlili a zveličili. Ano, těším se na test z tohoto předmětu. Neminul jsem se oborem? Ale kdepak, Ráďo, nezapomínej, že ty nerad historii. E e.

Když jsem dnes všel před kolej na cigáro, tak se ve vedlejším kostele zrovna konal nějaký pohřeb. Což je samozřejmě smutné a pro mě jako pozorovatele soucit vzbuzující. Ovšem po chvilce se za mnou rozevřely automatické dveře a z koleje vyšel jeden chlápek s nějakou žíněnkou, pak další dva a každý z nich nesl takové to udělátko, no takový ten přístroj, pípu na Jägermeistera, jak vždycky svítí oranžovým světlem v barech a má na sobě znak jelena... říkám si, asi dobrá párty. Jenže opět ten kontrast - truchlící pozůstalí nakládají do auta věnce a květiny a vedle do narůžovělý fábky omladina nakládá stroje na tvrdej chlast. Jedni si užijou života, druhej už si ho užil dost. Nebo užila, ať jsem genderově korektní, třeba zemřela dáma. A nebo víte co? Zemřelo to. To tělo. Ať mě nemůže napadnout žádná extremistická skupina zájmenářů a sexuálních identiťáků. Ano, to jsem právě vymyslel. Ano, jsem geniální.

Už netrpělivě čekám, až přijedu domů a budou tam koťata. Maruš, přírodo, ty už fakt musíš! A jedno celý rezatý, prosím!

Před psaním na blog jsem v rychlosti splácal úkol do Metodologie výzkumu. Kontingenční tabulky a grafy mě obraly o spánek minulou noc, randíčkoval jsem s něma do tří do rána.
Excel je peklo. Ale když tam jednou skončím, musím se přizpůsobovat už zaživa, ať mě tam dóle v mém bublajícím kotlíku s horkou vodou a limetkovou pěnou do koupele nic nepřekvapí. Třeba tam dostanu i sklenku Chardonnay. Kdo říká, že peklo musí být úplně špatný? :)

Můj bójfrend už je beztak jako na trní a čeká na mě jak proroci na apokalypsu. Jo, to já pro něj asi jsem. Přijdu, zvobracím mu život vzhůru nohama a zase na víkend zmizím. Sorry jako. Musím dělat trochu bordel i doma.
Rychle dopisuji tento glejt, dodávám pečeť a utíkám se ke své lásce.

Tak adieu
Radek

P.S.: Před budovou fildy mi na shuffle naskočila do uší Zuzana Navarová. Taková ta jemná, křehká, lesklá perla v bahýnku český hudby. Hodně nadaná pani a hodně moudrá. Ale rakovina je svině, Zuzi už tu neni... tak si ji připomeňme aspoň písničkou. :)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama